background

Keltský rok

Blíží se svátek Samhain, který je počátkem keltského roku. Roční koloběh keltských svátků začíná právě v této době a je to významný čas, kdy je nejtenčí předěl mezi naším světem, ve kterém žijeme, a světem zemřelých neboli Jiným světem. Podle pověstí bohyně Cailleach úderem kladiva do země způsobí, že země ztvrdne na kost a vydrží v tomto stavu až do prvního jarního dne, kterým je Imbolc. Samhainem také začíná temná polovina roku.

Koloběh svátků má jasný symbol a tím je osmiramenné kolo. Každá loukoť kola představuje jeden hlavní svátek. Čtyři svátky se řídí pohybem Slunce.

obrázek převzat z keltove.blogspot.com

Prvním v koloběhu roku je Yule, v moderním druidismu nazývaný alban Arthuan (artušovo světlo), což je zimní slunovrat 21.12. V tento den je symbolicky zažehnuta jiskra světla nového roku.

Druhým slunečním svátkem je jarní rovnodennost alban eiler (světlo země) 21.3. Je středem mezi zimním a letním slunovratem. Slunce v těchto dnech probouzí zdánlivě mrtvou zem k novému životu.

Letní slunovrat alban heruin (světlo břehu) 21.6. je v nejdelší den v roce. Je dnem očisty, léčení a plodnosti.

Posledním svátkem, který se řídí podle Slunce, je 21.9. podzimní rovnodennost alban elued (světlo vody). Je to svátek sklizně ovoce a dalších plodů.

 

O keltských svátcích jsme začali povídáním o Samhainu. Samhain patří na rozdíl od slunovratů a rovnodenností k svátkům řídícím se Měsícem. Kelti říkali, že žijí mezi časy a tak další čtyři svátky jsou pohyblivé a slavily se v obdobích kolem významných úplňků. Byly to svátky ohňové právě proto, že se začínaly slavit v předvečer příslušného úplňku. Teprve neodruidismus, wica, a hlavně příchod křesťanství přiřadily těmto svátkům dny v gregoriánském kalendáři. Ale my, pravověrní Kelti, se řídíme při oslavách těchto svátků převážně lunárním kalendářem. Může tak vzniknout časová disproporce ve dnu oslav. Na kráse těchto svátků to ale nic neubere.

obrázek převzat z druidova.mysteria.cz

Začali jsem Samhainem a tak dalším ohňovým svátkem je Imbolc kolem 1.2. gregoriánského kalendáře. Je to svátek mléka a mláďátek a byl Kelty považován za první jarní den. Následujícímu období vládne bohyně Brighid, pramáti všech Keltů. V této době se rodí první jehňata a ovce je kojí a k dispozici je tedy opět mléko v příslušném roce.

Nejznámější svátek v současné době je Beltine. Je začátkem světlé poloviny roku. Slaví se kolem 1.5. a byl to den, kdy se vyháněla zvířata na letní pastviny. Je zasvěcen bohovi Beli nebo Belenovi. Odtud jeho název. Obecně to byl den očisty, kdy se spalovalo vše nepotřebné nashromážděné za zimní období. Den byl oslavou lásky, sexu, tance a zpěvu. To vše bylo později v rozporu s křesťanskými ideály a tak zvláště katolická církev ho „povýšila na den pálení čarodějnic“ pro odstrašení lidí od pohanských tradic.

Posledním z hlavních ohňových svátků byl Lugnasad. Je svátkem boha Lugha. Odvozuje se od pohřebních her pořádaných tímto irským bohem. Lugnasad byl i svátkem sklizně obilovin a úrody na polích. Symbolizoval spojení lidu se zemí. Při jeho oslavě se také uzavíraly svatby na zkoušku na dobu devíti měsíců. Po tuto dobu bylo možno od partnera kdykoli odejít a svazek byl zrušen.

 

V oslavách keltského roku tedy máme čtyři pevné svátky, řídící se oběhem Země kolem Slunce, a čtyři svátky mající vztah k Luně a jejímu oběhu kolem Země. Jak už jsem psal, historická doba i jim též přiřadila pevné dny, ale z hlediska energetického to není zcela v pořádku. Naše keltské Centrum Druid se řídí tradičními pravidly a tak se můžeme v oslavách čtyř ohňových svátků od dnes obvyklých dat mírně lišit.

Na stránkách www.tomsychra.com najdete vždy aktuální informace o datu oslav a o jejich náplni.

 

 

This entry was posted in Články, Duchovno, Šamanismus. Bookmark the permalink.

Napsat komentář