V diskusích se objevují různé výkřiky typu „mému koni otékají nohy, kdo mi doporučí nějaké bylinky?“. Takhle doporučit nějakou léčbu je nezodpovědné a hlavně je to nesmysl. Chci na konkrétních případech ukázat, že to, co vypadá jako jeden a tentýž zdravotní problém, může mít řadu důvodů, které jsou naprosto odlišné a proto léčba každého případu vyžaduje jinou strategii a jiné prostředky. To je také jeden z důvodů, proč mnohdy klasická léčba selhává a proč i přes antibiotickou nebo hormonální léčbu se nedaří chorobu vyléčit. Je to dáno variabilitou příčin. Chci také upozornit, že v žádném případě se nejedná o návody k léčbě a že v případě, že budete chtít využít nekonvenční léčbu, musíte si nalézt zkušeného terapeuta. Pokusím se porovnat některé případy a využiji k tomu záznamy ze své kartotéky. Zveřejnění údajů jednotlivých koní se děje se souhlasem jejich majitelů a tam, kde jsem nedostal souhlas, koně nejsou do publikace zařazeni. To znamená, že počty koní s jednotlivými zdravotními problémy neodpovídají celkovému počtu léčených koní s těmito onemocněními. Nelze z nich tedy čerpat údaje pro jakoukoli statistiku.
Dnešní téma je tedy „sloní noha“ neboli lymfatický otok. Uvedu tři rozdílné případy. Využívám hlavně ty, u kterých mám fotografickou dokumentaci.
První případ je klisna Bajka. (Obr.1.)
Byl jsem k ní zavolán po cca osmi měsících pobytu v nové stáji. Délka onemocnění před tímto posledním přestěhováním není známa. Lymfatický otok byl komplikován hypergranulací (tzv. divokým masem) v oblasti prstu. Na obrázku 2
je měřicí protokol EAD vyšetření při první návštěvě. Pro vaši orientaci – normálové hodnoty leží v intervalu 50 až 60. Na obrázku šrafováno. Předepsal jsem podle vyšetření bylinné extrakty a homeopatika. Výsledek po cca pěti dnech je na obrázku 3,
který porovnává stav na počátku a v průběhu léčby. Jedná se o stejného koně, jen kopyto bylo načerněno. Stavu odpovídá i měřicí protokol. (Obr.4.)
Vidíme razantní ústup otoku a tomu přiměřenou úpravu hodnot EAD. Poslední fotografie je doby po cca dvou letech(obr.5).
Noha je objemově prakticky v normálu a téměř vymizela hypergranulace.
Případ 2. Jde o klisnu Hravá, stáří 16 let. Jedná se o stav po starém úrazu před 11 lety. (Obr.6.)
Měřicí protokol EAD ze vstupního vyšetření 21.6.2006 je na obrázku 7.
Klisna v případě prvního vyšetření patřila JK Teplice – Doubravice. Kůň v průběhu let trpěl často flegmónami, které byly léčeny antibioticky. Z vyšetření je vidět, že hlavní problém je v oblasti oběhu (Os), tlustého střeva (Ts), ledvin (L) a jater (J) a žlučníku (Žl). Z vyšetření tedy můžeme usuzovat na městnání krve v cévním řečišti, poruchu imunity způsobenou zaplísněním koně, vznikem vazivových změn v lymfatickém řečišti a jaterní metabolickou poruchou. Byla nasazena bylinná a homeopatická léčba a 25.6. 2006 volala jedna členka JK Teplice, slečna Tykalová, že noha je viditelně štíhlejší. Koně si později koupila. Otok prý ustupuje cca o 2 cm za den. Mezi léčebnými doporučeními bylo i doporučení, aby klisna byla umístěna trvale na pastvině, to ale nebylo splněno. Pak mi kůň zmizel z dohledu a koncem září 2006 požádala sl.Tykalová (již nová majitelka) o umístění koně u nás na klinice, protože prodělal další flegmónu. Klisna byla přijata 1.10.2006 (Viz obr.8.)
a EAD vyšetření z 6.10.2006 je na (Obr.9.)
Vyšetření ukazuje problém v oblasti ledvin, sleziny a slinivky a žaludku. Klisna byla umístěna trvale na pastvinu ke stádu s trvalým přístupem k senu a pastvě a začala intenzivní pohybová léčba a akupunktura. Klisna chodila pravidelně do kruhovky, naše stájová veterinářka jí dělala zábaly končetiny a jezdila ji pod sedlem. Harmonizace stavu ledvin pobytem u stáda a akupunktura s intenzivním pohybem a zábaly vedly k postupnému oplaskávání otoku. Viz (Obr.10 . )
Onemocnění je zastaralé a lymfatické řečiště vykazuje vazivové změny. K úplnému odstranění zbytnělé tkáně asi nikdy nedojde, ale kůň se postupně vrátil do režimu hobby koně a po mnoha letech ho bylo možno takto využívat.
Třetím a posledním případem, který tu chci uvést, je případ chladnokrevníka Boba. Bylo mu 17 let a pracoval v lese. (Obr.11.)
Měřicí protokol z prvního vyšetření je na obrázku 12.
Vidíme nápadnou podobnost s Hravou z předchozího případu. Zase to jsou okruhy krevního oběhu (Os), ledvin (L), sleziny a slinivky (SS) a jater (J). Také na podzim, zhruba ve stejné době jako Hravá, prodělal flegmónu. Případ s odstupem času můžeme hodnotit jako setrvalý stav, ale flegmóny se již nevyskytují, kůň pracuje v lese a je využíván i jezdecky a i při své chladnokrevné konstituci i skáče. . Vše tedy chce svůj čas, ale prvním úkolem je vždy zastavení recidiv zánětů. Kůň, pokud je mi známo, je trvale na pastvině. Pohybová terapie a práce koně drží v kondici a díky tomu byl schopen jet i Hubertovu jízdu a byl schopen i skákat, stejně jako lehčí teplokrevní koně. Kdyby byl kůň umístěn ve stáji, tak by již dávno byl asi na jatkách.
Na tomto případě chci dokumentovat, jak důležitý je pro koně s otoky končetin pohyb. Mámezde tři rozdílné případy a jen dva mají stejné rysy. Univerzální recept léčby neexistuje a ke každému koni musíme přistupovat individuálně. Zato z těchto případů můžeme usuzovat na to, co je spojuje, a to jak z pohledu léčby, tak příčin onemocnění. Také musím konstatovat, že u některých dalších léčených koní se stav nelepšil, dokud koně nebyli trvale umístěni na pastvině. Můžeme proto usoudit, že trvalá možnost pohybu je pro zdraví koně nezbytná a že její omezení ustájením v uzavřeném prostoru je rizikovým faktorem. Nakonec to pak uvidíme i u jiných typů onemocnění a to zvláště u potíží dýchacích.
Také můžeme usoudit na to, že mnohé případy, které by mohly být považovány za neléčitelné, se někdy daří léčit a vyléčit a že je i velká naděje, že se koně podaří vrátit zpět do aktivního života a že jejich osudem není jen dožít jako trpaslík v zahrádce.
Nejnovější komentáře