background

Plísně ovlivňují koně.

Při průjezdu českou krajinou vidíme na mnoha polích rozeseté balíky sena a nebo balíky složené do stohů. Toto seno je téměř ve sto procentech napadené plísněmi a přesto je určeno ke zkrmování dobytkem a koňmi. Příčinou je nejen technologie sklizně, ale i nakládání s balíky. Jednak je seno často baleno nedoschlé a balík je potom ponechán na louce. Tam jak vlastní, tak vzlínavá vlhkost celý balík provlhčí. K tomu se přidá i rosa a nebo déšť. Nic pak již nebrání tomu , aby celý balík prorostl mycelii plísní. Někdy to je na balíku vidět, jindy ne, ale čichem to poznáme. Takový balík by dobytek a koně již dostat neměli. Ovšem opak je pravdou.

Často jsem  dotazován, co doporučit koním, kteří pokašlávají a nebo jsou dušní. Vždy odpovídám, že bez vyšetření koně a jeho ustájení se poradit nic nedá. Minulý týden jsem byl opět u koně, který kašlal již měsíc. Nicméně prý měsíc kašlalo celé stádo. Kůň byl na pastvině a majitelka mě informovala, že ve stáji  nemůže být, protože tam hned začne kašlat. Stáj měla klasické boxy se slaměnou podestýlkou  a přímo na ní bylo hozené seno. Prostým přičichnutím ke vzorku sena z podlahy boxu bylo jasné, že jak seno tak sláma jsou plesnivé a dráždí dýchací cesty. Koně jsem vyšetřil a poslechový nález na plicích neměl, ale zato byl poslechový nález v horní části průdušnice. Kůň při vyšetření několikrát zakašlal a v nozdrách se objevilo trochu průhledného sekretu. S největší pravděpodobností se proto jedná o alergii způsobenou plísněmi a prachem v seně a podestýlce.

Provedl jsem proto celostní vyšetření EAD a z něj vyplynulo, že problém je v orgánových okruzích tlustého střeva, plic, krevního oběhu, ledvin a jater. Byly měřeny hodnoty na pravé i na levé straně koně. U zbytku měření jsou hodnoty pravé a levé strany těla zprůměrovány, aby grafy byly přehlednější. Viz první protokol. Kliknutím na obrázek si ho zvětšíte pro lepší čtení.

 

 

Kromě oběhu jsou všechny  orgány  ovlivnitelné plísněmi. Kůň je podkován na hrudních končetinách a to vysvětlilo odchylky hodnot od normálu na dráze oběhu. Z naměřených hodnot se můžeme domnívat, že se jedná o poruchu imunity a kůň je alergický na plísně a prach. Podle naměřených hodnot jsem doporučil potravní doplňky ve formě bylinných extraktů a určitá homeopatika.

Chtěl jsem však zjistit, jak seno zkrmované v této stáji ovlivní hodnoty u zdravého koně. Ve stájích nebyl k dispozici žádný kůň, který by byl určitě zdravý a mohl bych ho použít pro srovnání. Odebral jsem tedy vzorek sena a vzal ho do vlastní stáje, kde máme zdravé koně. Jako srovnávacího koně jsem vybral svého valacha Kima. Nejprve jsem provedl měření srovnávacích hodnot. Výsledek je na obr.2.

 

 

Normálové hodnoty leží v modrém pásu. Prakticky všechny hodnoty jsou v normálu a je pouze odchylka na dráze ledvin, která je nevýznamná. Další odchylka je na dráze močového měchýře, ale na ní je kůň nakopnut v místě měření a tak to je vyvoláno traumatem.

 

Po vložení vzorku sena do měřicího okruhu se hodnoty změnily následovně. Obr.3.

Vidíme, že prakticky všechny orgánové okruhy se dramaticky posunuly do pásma zánětu (hodnoty nad 60) a dráždění. Nezměněn zůstal jen orgán srdce, žlučníku a močového měchýře. Tyto orgány ale na plísně v praxi prakticky nereagují.

Vím, že změna stájové organizace a krmení je většinou velmi obtížná a s majiteli stájí nebývá rozumná řeč, aby změnili zdroj a kvalitu krmení a sehnali lepší seno. Ostatně jak jsem napsal již výše, sehnat lepší seno často bývá problém. Vyzkoušel jsem tedy na Kimovi možnost, jak kompenzovat příjem nevhodné potravy pomocí bylinných extraktů.

Chci v tomto místě upozornit, že to nelze brát jako univerzální doporučení a u každého koně je nezbytné postupovat individuálně. Tedy použité bylinné extrakty je třeba vybírat u každého jednotlivého koně zvlášť a s ohledem na konsekvence jednotlivých orgánových drah.

Z nabídky nejlepších bylinných extraktů na trhu jsem vybral možnost kompenzace hodnot bylinnou kompozicí Respiran. Vybral jsem ji proto, že je určen na dýchací cesty. Na obr.4. vidíme, že tato kompozice upravila jen polovinu hodnot s výchylkou mimo toleranční pole. To svědčí o tom, že se pro řešeni konkrétního koně a jeho problémů nehodí jako samostatný přípravek.

Jako další bylinnou kompozici jsem použil Hepaven, který obsahuje například ostropestřec a tak bychom mohli předpokládat, že bude mít drenážní účinky. Obr.5. Vidíme, že ani tato kompozice podávaná samostatně nemá dostatečné účinky. Stejně jako u Respiranu by jej bylo třeba doplnit dalšímu extrakty.

Orgánem, který ovlivňuje imunitu jsou i ledviny a tak jsem jako další kompozici použil Urovit. Ten sice vykompenzoval odchylky na dráze močového měchýře, ale další hodnoty k normálu neposunul.

Uvádím to zde proto, protože na trhu je řada přípravků, které mají ve svém názvu slovní spojení návodné k použití, ale to ještě neznamená, že se přípravek hodí pro řešení zdravotních potíží obsažených v jeho názvu a nebo, že se hodí pro jejich řešení u konkrétního koně.

 

Jsou mi známy protiplísňové účinky karbince evropského a smetanky a tak další měření na obr.7. bylo provedeno se vzorkem karbince. Vidíme, že hodnoty se výrazně znormalizovaly.

Poslední vzorek obr.8. je za použití smetanky.

Výsledek je sice horší než u karbince, ale ukazuje, že i smetanka má významný protiplísňový efekt. Je ji možné použít v léčebných sestavách na minimalizaci vlivu plísní. Ostatně je známo, že kolem zaplísněných stromů v sadech se přirozeně množí smetanky a působí jako bariéra proti plísním ze stromů. Tady máme důkaz, že podobný vliv má smetanka i u zvířat. Kombinace smetanky a karbince by byla vhodná na podávání u mého valacha Kima v případě jeho zaplísnění. Neznamená to ale, že by se automaticky hodila i pro jiného. Je vždy třeba provést vyšetření.

V této práci jsem použil lihové extrakty jednotlivých bylin a nebo jejich kompozice. Extrakty se lépe dávkují než sušené byliny a u některých bylin jsou nezbytné. Například karbinec evropský je účinný jen v syrovém stavu a nebo v extraktu z čerstvě utržené rostliny. V sušeném provedeni je téměř bez účinku. Podobné to je například u lichořeřišnice. Chci tímto říci, že aby byly byliny účinné, tak musí být podávány v určeném množství a provedení a je nezbytné je vybírat podle individuální potřeby koně. To znamená po odborném vyšetření. Účinky bylinné léčby jsou dány nejen obsahovými látkami, ale i informačním obsahem v rostlinách. V suchých a tedy mrtvých rostlinách se ztrácí významná část jejich léčebných účinků. To platí i o extraktech ze sušených rostlin.

Tato práce ukazuje, že nejvhodnější je chovat koně v podmínkách, které se blíží jeho přirozenému stylu života a že kůň plísně netoleruje. Když to z různých důvodů nejde, tak se můžeme stav koně vylepšit cíleným užitím bylinných extraktů podávaných na základě celostního vyšetření.

 

This entry was posted in Články, Zvířata. Bookmark the permalink.

Napsat komentář