background

Druidské setkávání.

Chtěl bych se s vámi podělit o něco, co mě trápí již delší dobu. Jeden z mých profesorů na vysoké škole říkal, že chytrý je ten, kdo něco zná a nebo ví, kde to najde. Myslel tím látku příslušného předmětu. U zkoušek to bylo skvělé, protože jsme mohli používat vlastní poznámky a o to byla zkouška pro nás jednodušší. S odstupem času vidím, že pro nás bylo důležité, že jsme se příslušnou látku opravdu učili, když jsme poslouchali a dělali si poznámky a látka se nám dostala pod kůži. Tato jeho praxe nás donutila chodit na přednášky a cvičení a o příslušném problému se tam bavit. Byl to způsob, jak nás látku opravdu naučit a naučit nás o problému přemýšlet. Nebylo to jen bezmyšlenkovité biflování a bezduché opakování něčích myšlenek a dat.

Dnes je zvykem, když se potřebujete něco dozvědět, tak kouknete například na wikipedii a tam se něco dozvíte. Problém je ale v tom, že tento zdroj informací je nevěrohodný. Přidávat tam informace může téměř kdokoli a hlavně, jsou to informace, které často nemají žádné ověření a obsahují mnohdy naprosté nesmysly. Druidi zastávali názor, že myšlenka, která se zapíše, kostnatí, přestává se vyvíjet, brzdí vývoj názorů, stává se dogmatem a je zneužitelná. Proto také nic nezapisovali a učili se své vědění nazpaměť. Aby se něco naučili, museli to prožít a pak na svých občasných setkáních si ústně vyměnit informace. Mohli o svých tématech na společných setkáních diskutovat. Je pravda, že toto zneužil César, začal druidy vybíjet a tím Keltům bral jejich historii a vědění. Bylo to tedy nebezpečné, spoléhat jen na paměť.

Dnes se spoléháme na informace z virtuální literatury na počítačových sítích a vidíme v tom ohromnou výhodu. Jenže opak je pravdou. Většinou tam najdeme informace jen z posledních cca dvaceti let. Starší informace jako by neexistovaly. Nebyl  ještě internet. Mám vlastní zkušenost z oblasti medicíny, kde se na kongresu akupunkturní společnosti objevil jeden výzkumný pracovník ze Slovenské akademie věd, který ve svém referátu vyslovil překvapení, jak to, že nikdo doposud nezkoumal mechanizmy akupunktury a vlastnosti akupunturních bodů a chlubil se, že má přislíbený grant, kde tuto problematiku bude zkoumat. Byl velmi překvapen, když starší kolegové se do něj pustili, že má špatné informace, že tato problematika se zkoumá již přes 150 let a že i v naší republice se jí zabývalo mnoho pracovníků. Odkázali ho i na mě, protože já se v osmdesátých letech podílel na takovém výzkumu, ale vedle mne i řada jiných a dokonce věhlasných institucí. Volal mi a úplně mě uzemnil tvrzením, že na internetu nenašel žádné informace o výzkumu této problematiky a chtěl ode mne separáty mých prací. Bohužel toto je běžná praxe a vidíme to v různých článcích a setkáváme se s tímto nedostatkem na soukromých i firemních internetových stránkách, kde jsou informace nesprávné a nebo prostě žádné.

Popsaná situace je bohužel obecný jev a mnoho lidí, kteří se zajímají o historii a esoterické informace, se nenamáhá získávat poznatky z knihoven a srovnáváním s praxí a memorují jen to, co našli na internetu. Píší proto často bludy a nesmysly a vzájemně je navíc ještě opisují. Vím, že zkratky Ctrl-C a Ctrl-V jsou snadné, není to projev znalostí, ale naopak omezenosti a debility. To samozřejmě platí obecně a ne jen na oblast historie, esoteriky či duchovního vlastnictví národa.

Píšu to hlavně proto, že jsem nedávno dostal k posouzení materiál, na základě kterého by mělo vzniknout nějaké společenství ovatů, bardů a druidů u nás. Byl by to podle tam navržených stanov a regulí vydaných Ministerstvem vnitra zapsaný spolek, který by měl jistou organizační strukturu včetně ročních členských příspěvků. Nezaplacení příspěvku by bylo důvodem k vyloučení člena z tohoto společenství. Náplň organizace by byla určována britským společenství OBOD sídlícím v Sussexu a výchova členů by byla též podle zvyklostí a regulí OBOD. Navíc by byla celá zpoplatněna. Přišlo mi úsměvné, že ovat, bard či druid budou vyloučeni a zbaveni svého duchovního postavení a poslání po nezaplacení členského příspěvku. Přece adept se stává příslušným duchovním pracovníkem tak, že zaprvé je k takovéto službě vybrán vyšší mocí, musí projít určitým stupněm výcviku a musí se jí pak věnovat (tedy té duchovní službě). Ani on sám by neměl mít právo se této své povinnosti odříci. Může jen odejít do ústraní. Myslím, že důvodem takovéhoto smýšlení je hlavně to, že existují lidé, kteří se jednoduše sami pasují do role určitého duchovního praktikanta a vlastně ani nechápou své vlastní postavení a odpovědnost. Mají také mizivé vědomosti, které získají právě povrchním přečtením pár článků a v lepším případě několika brožurek či knížek. Mohou též absolvovat nějaký korespondenční kurz a tím mají dojem, že pro své vzdělání udělali dost.  Neznají základy magické praxe, která je ostatně společná nejen pro pohanské kulty, ale například i pro křesťanské bohoslužby.

Myslím, že důvodem je hlavně absence setkávání a výměny informací. Tedy chybí jakési odborné disputace a existence vzájemného diskusního fóra. Je též chybné k nám zanášet praktiky ostrovních spolků, které vycházejí z historicky jiných základů. Nezapomínejme, že keltská kultura vznikla ve střední Evropě a bohužel tu do jisté míry i zanikla. Ostrovní praxe je deformovaná jak anglosaskou kulturou tak křesťanským vlivem a je o tisíc let mladší. Domnívám se, že u nás máme stále zdroje, ze kterých můžeme čerpat a navázat na původní kulturní základy. Jistě se dá získávat i inspirace z archeologického výzkumu, který stále probíhá. Stačí jen dobře číst odkaz našich předků. Nakonec otec a syn Filipové, ale i další jsou předními badateli v oblasti Keltů ve světě.

Myslím, že nám chybí širší informační fórum, na kterém bychom se mohli scházet a diskutovat o řadě témat spojených s keltskou kulturou a s jejím duchovním odkazem a praxí. Tímto ho nabízím.

Vlastním prostor, který je k takovýmto setkáním uzpůsoben. Vejde se tam pohodlně až 50 lidí, ale domnívám se, že může přijít třeba jen pět a nebo jen dva a společně diskutovat. Mohou přijít ale i zájemci, kteří by se chtěli pouze něco dovědět a udělat si představu. Dá se tam uspořádat i setkání bardů. Termíny mohou být buď pevné a nebo nahodilé či směřované k jednotlivým svátkům. Budu rád, pokud se někdo ozve a napíše mi svůj názor.

Naše Centrum Druid vzniklo historicky z bylinář ství U Druida, protože jsem zastáncem užití hlavně  našich místních bylin a léčebných znalostí druidů, které se tradují v našem rostlinopise a bylinné léčbě. Součástí centra je již od prvopočátku poradna alternativní medicíny pro lidi a zvířata. Později na sortiment bylin navázaly esoterické pomůcky a léčebné praktiky a potravní dopňky. S tím ruku v ruce následovala i propagace keltské civilizace a po přestěhování do vlastních prostor i možnost využít intimitu vlastního prostředí na malé soukromé rituály, pořádání přednášek a promítání fotografií. Také jsme začali se spolupracovníky vyrábět vlastní ozdoby a šperky inspirované keltskou kulturou. Součástí centra jsou též řemeslnné dílničky pro děti. Občas náš sál používáme i pro pořádání hudebních produkcí a recitálů.

Centrum je snadno dostupné hromadnou dopravou a v okolí se dá i parkovat. Sídlíme v Praze – Libni, Davídkova 24. Naše aktivity najdete na facebooku pod názvem Centrum Druid a nebo Medicinman. Napsat nám můžete na centrumdruid@seznam.cz nebo symed@symed.cz. Volat můžete na 603245117 (Tomáš Sychra) nebo 725031703 (Magdalena Floriánová).

This entry was posted in Články, Duchovno, Lidé, Mimosmyslové vnímání, Šamanismus, Zvířata. Bookmark the permalink.

Napsat komentář