background

Tradiční čínská medicína

1AKUPUNKTURA dráždění akupunkturních bodů jehlou

Akupunktura je jeden z pěti pilířů tradiční čínské medicíny TČM, který se obvykle používá v kombinaci s dalšími metodami. Za akupunkturu se považuje hlavně jehlování, tedy dráždění akupunkturního bodu jehlou. Podle posledních výzkumů jehlování nebylo v Číně známo ještě v roce 117 před naším letopočtem. Je to tedy relativně nejmladší z metod ovlivňujících tok energie Čchi v organizmu.

2MOXA dráždění akupunkturních bodů teplem

Moxa je dráždění akupunkturních bodů teplem. Teplo je vyvíjeno hořením pelyňkové vaty, vyrobené z druhu pelyňku černobýlu (artemisia vulgaris). Používá se vata stlačená ho kuželíků nebo v provedení ve tvaru pelyňkových cigaret. Korejský způsob lisuje pelyněk do tyčinek a ohřívá s ním kovovou trubičku – takzvaný tygr a tím se masíruje ošetřované místo.

TČM a akupunktura: Akupunkturou se obecně myslí jehlování, ale má mnoho různých podob. K léčbě používám většinu z nich. Mohu jmenovat

  • jehlování
  • akupresuru
  • fotopunkturu
  • magnetopukturu
  • elektropunkturu
  • moxu

Základem akupunktury je obnovení toku informace v jednotlivých akupunkturních drahách a regulace množství energie, která tyto informace přenáší. Toho se dosahuje patřičným ovlivněním (sedací – tlumení či tonizací-dráždění) určitých akupunkturních bodů. Akupunktura je velmi účinná, má ale i svá omezení. Těmi jsou převážně úrazy a operace, které vytvoří vazivové jizvy a naruší tak plynulý tok informace v akupunkturních drahách. Také tam, kde již došlo k organickým změnám, tak tam akupunktura již nedokáže stav zcela vyléčit a nebo je neúčinná.

Akupunktura je používána nejvíce

  • u pohybových potíží
  • u bolestí páteře
  • u otoků končetin
  • u dýchacích problémů
  • obecně u alergií
  • u nespavosti
  • u neurologických onemocnění
  • u migrén a bolestí hlavy
  • u dětí s LMO a DMO
  • u syndromu nočního pomočování
  • u poruch imunitního systému
  • u dalších funkčních poruch

Užívá se ale u celé řady dalších zdravotních potíží. Základem pulsová diagnostika nebo EAV (u zvířat EAD), ze kterého vyplyne, které akupunkturní dráhy mají být přednostně ošetřeny. Akupunktura není jednorázový proces, ale jednotlivá ošetření se provádějí v seriích obvykle s šesti až deseti sezeními. Odstup jednotlivých sezení by se měl pohybovat tak každé tři až sedm dní. U chronických onemocnění je možné prodlevy zvětšit. U pylových alergiků se naopak začíná v době klidu cca jednou za dva až tři týdny a směrem k pylovému období se frekvence ošetření zvyšuje až na jednou týdně v sezóně. Pokud nedojde k úpravě zdravotních potíží, tak je možné s odstupem cca 14-ti dní zahájit další serii. Z praxe víme, že když dojde k odeznění potíží příliš brzy a serie se předčasně ukončí, tak výsledky nemají dlouhého trvání.

Vyšetření metodou EAV (u lidí) a EAD (u zvířat)

EAV neboli elektroakupunkturní diagnostika podle Volla nahrazuje subjektivní pulsovou diagnostiku používanou v TČM. EAD je obdoba EAV, ale není dosud příliš námá. EAD neboli elektroakupunkturní diagnostika je metoda vycházející též z tradice čínské medicíny a je založená na měření “náplně” akupunkturních drah, podobně jako EAV.  Pomocí této metody je možné stanovit, který orgán v těle pracuje chybně a je příčinou aktuálních zdravotních potíží.  EAV/EAD metodou lze též přímo bez podání otestovat vhodné léčivo, a nebo například ověřit, jak užití určitého léku, potravního doplňku a u zvířat krmiva. Z měření je ihned patrné, jak měřená substance nebo potravní  doplňku ovlivní stav člověka či zvířete. Lze na něm testovat i různé alergeny ale i léky, byliny, homeopatika a podobně.