background

Tradiční čínská medicína

1AKUPUNKTURA dráždění akupunkturních bodů jehlou

Akupunktura je jeden z pěti pilířů tradiční čínské medicíny TČM, který se obvykle používá v kombinaci s dalšími metodami. Za akupunkturu se považuje hlavně jehlování, tedy dráždění akupunkturního bodu jehlou. Podle posledních výzkumů jehlování nebylo v Číně známo ještě v roce 117 před naším letopočtem. Je to tedy relativně nejmladší z metod ovlivňujících tok energie Čchi v organizmu.

2MOXA dráždění akupunkturních bodů teplem

Moxa je dráždění akupunkturních bodů teplem. Teplo je vyvíjeno hořením pelyňkové vaty, vyrobené z druhu pelyňku černobýlu (artemisia vulgaris). Používá se vata stlačená ho kuželíků nebo v provedení ve tvaru pelyňkových cigaret. Korejský způsob lisuje pelyněk do tyčinek a ohřívá s ním kovovou trubičku – takzvaný tygr a tím se masíruje ošetřované místo.

TČM a akupunktura: Akupunkturou se obecně myslí jehlování, ale má mnoho různých podob. K léčbě používám většinu z nich. Mohu jmenovat

  • jehlování
  • akupresuru
  • fotopunkturu
  • magnetopukturu
  • elektropunkturu
  • moxu

Základem akupunktury je obnovení toku informace v jednotlivých akupunkturních drahách a regulace množství energie, která tyto informace přenáší. Toho se dosahuje patřičným ovlivněním (sedací – tlumení či tonizací-dráždění) určitých akupunkturních bodů. Akupunktura je velmi účinná, má ale i svá omezení. Těmi jsou převážně úrazy a operace, které vytvoří vazivové jizvy a naruší tak plynulý tok informace v akupunkturních drahách. Také tam, kde již došlo k organickým změnám, tak tam akupunktura již nedokáže stav zcela vyléčit a nebo je neúčinná.

Akupunktura je používána nejvíce

  • u pohybových potíží
  • u bolestí páteře a zad
  • u otoků končetin
  • u dýchacích problémů
  • obecně u alergií
  • u neurologických onemocnění
  • u poruch imunitního systému
  • u dalších funkčních poruch

Užívá se ale u celé řady dalších zdravotních potíží. Základem je diagnostika nebo EAD), ze které vyplyne, které akupunkturní dráhy mají být přednostně ošetřeny. Akupunktura není jednorázový proces, ale jednotlivá ošetření se provádějí v seriích obvykle s šesti až deseti návštěvami. Odstup jednotlivých aplikací by se měl pohybovat tak každé tři až sedm dní. U chronických onemocnění je možné prodlevy zvětšit. U pylových alergiků a koní s alergií na mouchy se naopak začíná v době klidu cca jednou za dva až tři týdny a směrem k pylovému či muchařskému období se frekvence ošetření zvyšuje až na jednou týdně v sezóně. Pokud nedojde k úpravě zdravotních potíží, tak je možné s odstupem cca 14-ti dní zahájit další serii. Z praxe víme, že když dojde k odeznění potíží příliš brzy a serie se předčasně ukončí, tak výsledky nemají dlouhého trvání.

Vyšetření metodou EAV (u lidí) a EAD (u zvířat)

EAV neboli elektroakupunkturní diagnostika podle Volla nahrazuje subjektivní pulsovou diagnostiku používanou v TČM. EAD je obdoba EAV, ale není dosud příliš námá. EAD neboli elektroakupunkturní diagnostika je metoda vycházející též z tradice čínské medicíny a je založená na měření “náplně” akupunkturních drah, podobně jako EAV.  Pomocí této metody je možné stanovit, který orgán v těle pracuje chybně a je příčinou aktuálních zdravotních potíží.  EAV/EAD metodou lze též přímo bez podání otestovat vhodné léčivo, a nebo například ověřit, jak užití určitého léku, potravního doplňku a u zvířat krmiva. Z měření je ihned patrné, jak měřená substance nebo potravní  doplňku ovlivní stav člověka či zvířete. Lze na něm testovat i různé alergeny ale i léky, byliny, homeopatika a podobně.

U zvířat je tato metoda nezbytná vzhledem k tomu, že se s nimi hůře dorozumíme o jejich potížích. O to je zde cenější.