Kůň a my, lidé.

Ing. Tomáš Sychra

Heslo na začátek - kůň není stájové, ale stádové zvíře, zavření koně do boxu je vězení, přirozeným životním podmínkám koně se můžeme jen přiblížit, ale i to je pro koně velký komfort,  civilizační choroby lze řešit včas nekonvenčními metodami léčby.

Domnívám se, že rozhodujícím vlivem na zdraví koně mají podmínky, ve kterých je nucen přežívat. V mnoha případech koně žijí v otřesných podmínkách, které jsou ale považovány za standard. Je to výsledek  tradovaných mýtů a pohodlnosti řady majitelů a chovatelů. Z koní se stále více stává tělocvičné náčiní a zapomíná se, že jde o živého a velmi inteligentního tvora.

Jeden příklad za všechny. Byl jsem povolán ke koni, který stále kašlal.  Kůň byl ježděn drezúrně. Přijel jsem do stájí  a šli jsme labyrintem chodeb. V objektu bylo vlhko a průvan. Přivedli mě na křižovatku chodeb, kde doleva se šlo na vnější jízdárnu, proti nám se z otevřených dveří valil prach z kryté jízdárny a vpravo byl jeden prázdný vyčištěný box a v následujícím boxu stál můj pacient. Nakoukl jsem do kryté jízdárny a v mracích prachu tam cvičil jeden kůň. Hned mě začaly pálit oči a škrábat v krku a tak jsem litoval koně, který v tomto prostředí musel podávat sportovní výkon. Raději jsem šel prohlédnout nového pacienta. Kůň byl moc pěkně stavěný a po senzorické prohlídce jsem si šel do vedlejšího vyčištěného boxu připravit přístroj na EAD. Když jsem se sehnul k zemi, všude byly cítit plísně,  i když byl box vyčištěn. Stěny byly vlhké stejně jako betonová podlaha. Koně v boxech stáli na slámě. Měření potvrdilo můj první dojem, že příčinou zdravotních potíží koně jsou plísně a prach. V takovýchto případech kontroluji i co kůň žere. Dostával jakési granule, oves a seno. Seno však k mému překvapení bylo sklízeno na letišti. Při přičichnutí byla ze sena cítit nafta, nebo lépe kerosen, který letadla nespálí a nebo nad letištěm vypouštějí, aby měla nižší přistávací váhu. Kůň se málokdy dostal na čistý vzduch, protože z boxu chodil chodbou přímo do prašné haly. Na to, zda ví, co je slunce, jsem se ho zapomněl zeptat. Předepsal jsem mu bylinky a doporučil ho přemístit do jiných stájí. Majitelkám se mé doporučení na změnu životních podmínek moc nelíbilo. Mají to prý z domova blízko. O dalším osudu koně již nic nevím.

Můj pohled na životní podmínky koní vycházejí z názorů odposlouchaných v mnoha stájích a ze studia života koní popisovaného v řadě publikací, ale též ze zkušenosti s mými vlastními koňmi. Mnozí s nimi možná nebudou souhlasit, protože vycházejí z pohledu partnerského chápání vztahu koně a člověka. Tento pohled je v některých rysech nový a Druidi, duchovní vůdci našich předků Keltů, tvrdili, že myšlenka, která se jednou zapíše, kostnatí, přestává se vyvíjet a stává se dogmatem. Proto o tom, co píšu, přemýšlejte, a byl bych rád, abyste to nepřejímali mechanicky. Nechci, aby tyto názory, byť byly třeba objevné, se staly též dogmatem. Internet má tu výhodu, že se dá ihned reagovat. Dá se souhlasit či nesouhlasit, zeptat se na doplňující informace a třeba i vynadat. Moc rád si přečtu vaše názory a připomínky a všem odpovím. Budu postupně vysvětlovat jednotlivé nekonvenční způsoby léčby. Prosím, abyste metody léčby nesrovnávali s medicínskými postupy. Tyto metody vycházejí z jiných principů a proto je též nelze nazývat alternativní, jak se někdy nesprávně činí. Medicína je pouze jedna a je to medicína školská, která má své metody a nekonveční terapie má zase své. Někdy je lepší k léčbě použít medicínu a jindy nekonvenční terapii.

Začněme od začátku. Začněme od podmínek, ve kterých kůň žije. Tyto podmínky nejvíce ovlivňují jeho zdravotní stav. Už jsme řekli, že kůň je stádové zvíře. Potřebuje neustálý fyzický kontakt s příslušníky stáda, nepřetržitou možnost rozmanité pastvy, možnost „neomezeného pohybu“, bezpečí stáda a jeho hirarchii a v neposlední řadě každodenní možnost hydratace kopyt. Myslíte, že toho nelze v našich podmínkách dosáhnout?

Posuďte sami, do jaké míry se lze tomuto ideálu přiblížit. Začala dovolená. Sedím u stolu a oknem pozoruji koně, jak si medí v drobném dešti. Konečně přestaly mouchy. Pastviny mám před i za chalupou, celkem asi hektar. Pro dva koně na dovolené to tak akorát stačí. Pastviny jsou obehnány jen elektrickými ohradníky na dřevěných kůlech, koupených  za pár šupů z polesí od hraběte Kolowrata. Ohradníky celkem stály zhruba asi  čtyři tisíce korun včetně zdroje elektrických impulzů a tak asi dva dny práce. Roční obnova přijde asi na pět set korun. Koně si celý den užívají chladivého stínu a bez omezení konzumují celý den horskou trávu  nebo seno z první seče. Zvláště včera, když bylo kolem třiceti stupňů, jim stromy poskytly chladivý stín a úkryt před mouchami a bodavým hmyzem. Obr.1.

Odpočinek ve stínu

Pod stromy mají koně vychozenou svoji magistrálu a neustálým pohybem vytvářejí mírný vánek a obtížný hmyz stírají o větve stromů. Pohybem a přešlapováním též podporují činnost srdce a kopyt, coby přídavné krevní pumpy.  Vytvářejí tak předpoklad pro růst kvalitní rohoviny kopyt, odvádějí přebytečnou bílkovinu a zvětšují odtok lymfy z karpální a hlezenní části končetin. U mých koní proto nenajdete otoky spěnek nebo hlezenních kloubů jako u koní stojících v maštali.Obr.2.

Na obr.2. vidíte od korunky odrůstající zesílenou  část kopytní stěny cca půl roku po sundání podkov. Kopytní rohovina odrůstá daleko silnější, kvalitnější a pružnější. K tomu přispívá i neustálá možnost koní brouzdat se denně rosou a vodou, kdy dochází k přirozené hydrataci kopyt.

Stejné podmínky mají po celý rok i ve své domovské stáji, kde byla i naše  Klinika nekonvenční terapie. Venku jsou moje koně i přes zimu a věřte nebo ne, ale do přístřešku se jim nechce ani v těch nejkrutějších mrazech. Obr.3.

Naroste jim pořádná huňatá deka a ta je dokonale chrání. Problémem koně není zima, ale naopak problémem je, jak se ochladit. Ohromný svalový potenciál je také ohromné ústřední topení v těle koně. Nebo se vám zdá, že cválající klisna je nešťastná? Podívejte se na následující obrázek. Myslím, že tomuto koni je hůře. Obr.4.

Tomuhle říkám kůň pancéřák.

Pouze v létě před sluncem se koně schovávají pod stromy. Tam je chladný vánek a zde nejraději odpočívají v bezpečí stáda. Obr.5.

Když si chcete zajezdit, tak koníka vyčistíte a nasedláte a hurá do přírody nebo na jízdárnu. Nemusíte mít strach, že ho namůžete. Už je rozpohybován z pastvin a je v kondici. Má to jen jednu nevýhodu. Když se vyválí v bahně, tak to dá více čistění a někdy i procházku, abyste jej na pastvinách chytili.

Jistě mi mnozí namítnou, že to je právě to, proč koně nechávají ve stáji. No a tady jsme u jádra věci a u snahy lidí koně domestikovat. Hlavním problémem je naše pohodlnost.

Koním lidstvo děkuje za mnohé. Koně lidem pomohli v rozvoji lidské společnosti a zvládnutí úkolů, které by lidé sami jinak nedokázali vykonat. I přes toto užitečné soužití lidé stále méně koně chápou a snaží si je přizpůsobit k obrazu svému. Je to hlavně naše pohodlnost a postupné odcizení se  přírodě, které lidstvo vzdaluje od přirozených instinktů, bez kterých se koně neobejdou. Zvláště sportovní využití koní a jejich stále rostoucí ceny vedou k jejich skleníkovému odchovu, který jim však neprospívá. Obecně se mluví o domestikaci koní, osobně se však domnívám, že kůň domestikovatelný příliš není. Mnozí lidé si koně pletou s dobytkem nebo na ně pohlížejí stejně jako na psy či kočky. V horším případě se ke koním chovají jako k tělocvičnému náčiní v sokolovně a řada jezdců vlastně mnohdy chovu koně ani nerozumí a nechává to na stájovém personálu.

První pravidlo tedy je: Dejte koně na pastvu a umožněte mu stálý pohyb a pastvu bez omezení.

TS