Target ve výcviku koně

Vím, že slovo target není v koňařině moc známé. Já ho také slyšel prvně na semináři o výcviku zvířat v pražské zoologické zahradě, který pořádal Dr. Šusta. Hned jsem si ale uvědomil, že tuto techniku práce se zvířetem už znám a že ji používám. Tedy popíšu některé situace, ve kterých je target dobrý a jak a k čemu se dá použít.

Target je pomyslný bod v prostoru, ke kterému nebo od kterého se zvíře řízeně pohybuje. Slovo target můžeme přeložit jako cíl nebo terč. Fyzicky to může být cokoli. V Zahradě používají jako target barevnou kouli upevněnou na teleskopické tyči. Tím mohou target umístit do místa třeba na skále nebo na stromě a podobně. Target ale může být například i dlaň trenéra, nebo jiná vybraná část jeho těla. Může to být zcela libovolný předmět, který představuje bod v prostoru a ke kterému nebo od kterého se zvíře úmyslně pohybuje. V Parelliho horsemanshipu je jako target používán například carrotstick a v klasice často tušírka  či lonžovací bič.

Targetem označujeme místo, kam chceme, aby zvíře přišlo nebo naopak, kde ho nechceme. V pražské ZOO target využívají například ve výcviku lachtanů nebo nějakých skopců či koz. Pokusím se vám popsat, jak institut targetu pracuje a jak se dá prakticky využít ve výchově a výcviku koně.

Při práci s targetem nejprve musím vytvořit jeho fyzickou podobu a později lze pracovat i s jeho mentálním obrazem. Právě u koní je tato podoba targetu dobře využitelná.

Jako target používám již zmíněnou tušírku nebo carrotstick, ale i dlouhé vodítko, lonžovací bič a pro didaktické účely bambusovou hůlku s červeným zakončením. Ale někdy u mě uvidíte i praporek a ve vyšším stupni výcviku koně jen prst a nakonec jen pohled na některé místo koňova těla. Některé ukázky vidíte na  obrázku 1.

Smyslem použití targetu je naučit koně podvolit se tlaku a jít od tlaku. Přirozeností koňské psychiky je totiž naopak jít proti tlaku. To je ale pro jízdu na koni nepoužitelné, stejně jako to je škodlivé při manipulaci s koněm. Tento princip využívám například při učení nastupování koně do přepravníku a nebo při učení ustupování plecí, zádí  či ustupování do strany.

Podívejme se na reakce koně na jednotlivé podněty a uvidíme, že reaguje podobně na různé typy targetu.

Lonžovací bič

Lonžovací bič používám zřídka, ale někdy má výhodu, protože člověk na koně „dosáhne“. Může mu tedy lépe sdělit, že je třeba se před jeho koncem mít na pozoru. Obr.2.

Praporek

Praporek je výmysl hlavně Ray Hunta. Rád ho používám. Zároveň ho lze využít k znecitlivování koně na vnější rušivé podněty. Obr.3. až 6

Terč

Tohle je přesný představitel targetu. Je to bambusová hůlka a na jejím konci je barevný terč, v tomto případě plastová lékovka. Obr.7. až obr.15.

Na obrázku 7 je couvání od targetu. Zprvu se podpoří chvěním vodítka.

Na obrázku 8 mířím targetem na záď koně a tento tlak ho vytlačuje směrem dopředu. na dalším obrázku to je patrné, jak postoupil až ke mě. Vypadá to, jako by čuchal k targetu, ale ten je s pohledem směrován na záď koně.

Obrázek 10 ukazuje, jak tlak targetu směrovaný na plec koně ho vytlačuje do strany. Nesmíme ale zapomínat, že směrování tlaku je podpořeno i pohledem na rameno koně, nebo těsně za loket.

Obrázek 11 ukazuje situaci z druhé strany a ustoupení koně plecí doprava z jeho pohledu.

Pokračuje tlak a tak kůň ustupuje dále. Všimněte si, že kůň má uši stále zaměřené na mě a stále je uvolněný. Také vodítko je volné.

Na obrázku 13 je tlak targetu i pohledu zaměřen na vrcholek zádě. To koně vytlačuje dopředu. Kdybych tlak zaměřil na slabiny nebo kýtu, tak by kůň jen ustupoval zádí do strany. Vyslání koně dopředu později použijeme při nakládání koně do přepravníku nebo při vstupu do úzkých prostor.

Na obrázku 14 a 15 je vyslání koně na kruh.

Prst

Velmi praktické je naučit koně reagovat na „tlak prstu“. Do uvozovek jsem to dal proto, aby bylo jasné, že se nejedná o fyzický tlak, ale o mentální tlak. Koně se nedotýkám, ale ukazuji na místo na jeho těle, od kterého se má pohybovat. Jakoby neviditelným paprskem osvětluji místo na těle koně, od kterého chci aby se kůň vzdaloval.

Jednou jsem na nějakém kurzu měl smůlu a kůň mě shodil. Bolela mě ruka a nakonec se z toho vyklubal zlomený loket. Rukou jsem mohl pohybovat minimálně. Na naložení koně do přepravníku jsem nakonec zbyl sám a tam se ukázalo, jak praktické je, když kůň reaguje na pohled a ukázání prstem. Levou rukou jsem koně navedl na rampu a prstem pravé poraněné ruky jsem ukázal na záď koně a ten v klídku nastoupil. Jak jednoduché, když to kůň umí.

Na obrázku 16 je couvání

Obrázek 17  a 18 naznačuje ustupování doleva, na tlak vyvíjený prstem na pravou plec koně

Ustupování zádí je patrné z obrázku 19

Na obrázku 20 a 21 je opět ustoupení plecí na každou stranu.

Obrázek 22 je ustoupení zádí doprava z pohledu koně.

Vodítko

Vodítko je také skoro vždy po ruce a tak podobně jako prstem můžeme pracovat i s vodítkem. Na obrázku 23 je vyslání koně na kruh. pravá ruka ukazuje směr požadovaného pohybu a levá ruka s koncem vodítka tlačí na záď koně.

Další obrázek ukazuje totéž na druhou stranu.

Závěrem můžeme říci, že každý z vás asi některou z technik targetu používá a máte nějaké své oblíbené „nářadí“. Je ale dobré si pamatovat, že prst je vždy po ruce.

V pokračování článku si příště povíme, jak techniku targetu použijeme k učení nastupování koně do přepravníku.

Pokračování příště