Plíseň u oka – kazuistika

Představíme-li si koně v jeho přirozeném prostředí někde ve stepi Eurasie nebo v prérii v Americe, tak nám bude jasné, že v tomto prostředí, které je převážně suché a kde se kůň vyvíjel 60 miliónů let, mnoho plísní nenajdeme. Tyto otevřené prostory jsou spíše prašné a jsou profukované suchými větry. Pokud tedy není zrovna čerstvá tráva, tak její stonky rychle seschnou a málo fermentují. Touto potravou se kůň převážně živil a živí. Traviny jsou převážně málo výživné a tak kůň musí během dne stále přijímat potravu. Říkáme, že požírá objemové krmivo. Na to je přizpůsoben i jeho trávicí trakt.

Podívejme se, jak to je u našich koní v Evropě. Koně jsou převážně ustájení v boxech a někdy na štontech. Sportovní koně žijí v takovýchto podmínkách převážně. Je ale pravda, že mnoho koní je už dnes, díky změnám ve využití půdy, umístěna na pastvinách i celodenně. Proti tomu ustájení koně chodí sice někdy také do výběhů na jednu až dvanáct hodin, ale výběhy mnohdy nejsou pastviny, ale po převážnou část roku jsou to blátivé ohrady. Aby se ušetřilo seno u ustájených koní, tak dostávají potřebnou krmnou dávku ráno a večer a přes den ve výbězích hladoví. V lepším případě dostanou seno ještě uprostřed dne. Výsledek je ten, že seno rychle zhltnou a pak paběrkují ze země boxu slámu a zbylá stébla. Ta jsou ale boxem kontaminována plísněmi a trusem a močí.

Zde se setkáváme s prvním problémem. Chybí kontinuální příjem potravy. To narušuje základní rytmus trávení.  Hned druhým problémem je, že seno je kontaminováno plísněmi z podlahy boxu i kdyby byl sebelépe kydán. Ale už samotné seno je díky technologii sklízení napadeno plísněmi a troufnu si říci, že naprostá většina balíků, které zůstanou na louce déle než týden je prorostlá myceliemi plísní. Viz obrázek.

Ještě horší to je v případě, že balíky leží na loukách ještě v zimě

To pak je balík nahnilý a zaplísněný celý

Je mylné se domnívat, že z balíku odstraníme viditelně napadené seno a tím je problém vyřešen. Není. Balík infikovaný plísněmi je prorostlý jejich myceliemi celý už za tři až pět dní. Dalším problémem je, že tyto plísně rostou v anaerobním prostředí a proto to jsou převážně plísně produkující aflatoxiny. Jak víme, tak aflatoxiny jsou látky rakovinotvorné a jako takové velmi zatěžují imunitní systém koně. Ten se pak špatně vyrovnává i s běžnými infekcemi, nebo s různými látkami z vnějšího prostředí, které považuje za cizorodé a brání se proti nim. Tak vznikají například alergie, zažívací potíže a může to být základ dušnosti a dalších problémů s dýchacími cestami.

Mám s tímto problémem zkušenosti již řadu let, kdy chovám svoje koně a kdy provozuji poradnu alternativní medicíny. Za mnoho zdravotních problémů mohou opravnu plísně. Také vlastní léčba je těžko zvládnutelná bez odstranění plísní z vnějšího prostředí. Základem léčby je detoxikace organizmu koně a odstranění plísní z jeho okolí, nebo zabránění průniku plísní do organizmu. Plísně pronikají do organizmu koně hlavně dýchacími cestami a zažívacím traktem.

Uveďme si jednu z kazuistik koně, který se léčil z kožní plísňové infekce. Plíseň se projevila kožními problémy kolem oka a příčinou byla kontaminace ve výběhu.

Kůň v té době byl sice trvale venku se stádem, ale na pastvině pobýval pouze od května do září. Zbytek roku stál ve výběhu, který byl převážnou část roku blátivý.  Pevná krmná místa sice koním umožňovala celodenní příjem potravy, ale vedla k tomu, že koně kolem balíků sena stáli trvale v bahně a ve vlastních výkalech. Dalším nedostatkem bylo, že díky špatným klimatickým podmínkám v posledních letech bylo veškeré seno prakticky plesnivé. Nebylo zkrátka kde brát.

Koni se začátkem roku 2011 objevila u vnitřního koutku oka vylysalá místa a změnila se i struktura pokožky. Jak je patrné z předešlého obrázku.

Oblast se postupně rozšiřovala. Odborné názory se lišily. Označovaly to jako plísňové onemocnění (i když seškraby byly negativní), jindy jako ekzém a dokonce padlo podezření na sarkoid. Rozhodl jsem se proto pro alternativní léčbu a koně jsem detoxikoval od plísní a pak lokálně léčit zasaženou oblast. Detoxikace probíhala po dobu tří měsíců, kdy jsem koni dával potravní doplněk z karbince evropského, který je suverénním prostředkem na léčbu plísňové intoxikace. Byl podáván denně ve formě lihového extraktu.

Karbinec navíc ovlivňuje příznivě sliznici tlustého střeva a tím i imunitu. Má též vliv na štítnou žlázu a jejím prostřednictvím na další žlázy s vnitřní sekrecí.

K lokální léčbě jsem použil gel s obsahem koloidního stříbra. U toho je ale rozhodující velikost částic stříbra. Ne každý gel se na tuto léčbu hodí. Dá se říci, že čím menší částice, tím vyšší účinnost.

První výsledky léčby se projevily sice brzy. Zhruba po třech měsících byl patrný určitý výsledek.

Pak ale nastala doba, kdy se zdálo, že se léčba zastavila. Léčbu ovlivnily i infekce zanesené do postižené oblasti mouchami v letních měsících.

Nicméně jsme v ní pokračovali dále. Výsledek léčby je patrný na posledních snímcích z letošního prosince.

Na popsaném postupu se mi nejvíce líbí, že kůň nebyl ničím negativně ovlivněn. Karbinec koni zlepšil trávení a stříbrný gel nemá žádné vedlejší účinky.

Někomu by se mohlo zdát, že léčba postupovala příliš pomalu. Podstatné ale je, že imunitní systém koně se s infekcí vypořádal sám a nyní je připraven podobnou infekci odrazit. Možná by by se daly použít kortikosteroidy nebo nějaké fungicidy. Ty by třeba elegantně odstranily klinické příznaky za daleko kratší dobu. Jenže by je jen potlačily a problém s imunitou by byl stejný a nebo by tyto léky imunitní systém koně nabouraly ještě více a při nejbližší příležitosti by se infekce obnovila či by se objevily jiné nežádoucí komplikace.