Dušnost je častým problémem u mnoha koní. Patří k nejfrekventovanějším problémům, na které jsem dotazován. Obvykle otázka zní, “co byste doporučil mému koni na dušnost”? Moje nejobvyklejší odpověď zase je, “nic”. Majitele většinou touto odpovědí zaskočím. Těšil se, že mu navrhnu něco z alternativní nabídky bylinných preparátů nebo homeopatik, a já mu zatím nedoporučil nic. Tím nechci říci, že jsem nepomohl stovkám koní s dýchacími problémy, ale po internetu to prostě nešlo. Vidím jako nesmírnou chybu nabídku různých bylinných směsí, které se volně prodávají na trhu a které jsou užívány bez vyšetření a nebo jsou dokonce nasazovány koním “preventivně” na přilepšení.
Koně je vždy třeba vyšetřit. To bych několikrát podtrhl. Po internetu se nic doporučovat nemá a léčit už vůbec ne. Dušnost je klinický projev mnoha onemocnění a je třeba léčit příčinu a ne až její následky. To ostatně platí u všech zdravotních potíží, pokud příčina není zřejmá, jako je tomu například u úrazu. Pro mě je výhodou, když už byl kůň vyšetřen klasicky veterinářem a prošel nějakou léčbou a při dlouhodobých potížích mu byla provedena fibroskopie dýchacích cest a bakteriologické vyšetření. Není to sice nutné, ale je to více informací pro stanovení diagnosy a pro návrh léčby. Já koně vyšetřuji metodou EAD, kterou jsem pro toto klinicky ověřil. Je to celostní metoda odvozená z humánního celostního vyšetření EAV, které mnozí znáte. Testují se jednotlivé orgánové řetězce a jejich správná funkce. Vyšetření dává celkový pohled na organizmus koně a umožňuje stanovení kritických míst, která se podílejí na vzniku zdravotních potíží.
Vedle vyšetření koně je ale nezbytná i prohlídka prostředí, ve kterém žije. Právě prostředí bývá hlavní příčinou zdravotních potíží. Proto v nadpisu píši, že méně někdy bývá více. Do kategorie spouštěcích mechanizmů dušnosti bych ještě zařadil nutrici. Tedy to, co kůň pravidelně dostává v denní krmné dávce. Je třeba říci, že nevědomost některých majitelů či ustajovatelů je nebetyčná a chybami v krmení a v podmínkách ustájení koním spíše škodí, než prospívají. Nebudu tady vypočítávat všechny prohřešky a spíše upozorním na důležité aspekty, které vedou ke vzniku dušnosti.
Z pohledu celostního terapeuta je organizmus koně rozdělen na určité celky, kterým říkáme orgánové okruhy. Jsou to celky, které jsou řízené jednotlivými anatomickými orgány a vzájemně na sebe energeticky navazují a spolupracují. Pokud jde o dušnost a dýchací problémy vůbec, je nejdůležitější orgánový okruh plic a tlustého střeva. Do něj spadá povrch těla, tedy kůže řízená plícemi a sliznice, za které právě odpovídá tlusté střevo. Asi víte, že tlusté střevo je nejdůležitějším orgánem podílejícím se na správné funkci imunitního systému. Imunitu ale ovlivňují další orgány a to je slezina, ledviny a játra. Tedy i narušení jejich funkce může mít vliv na dýchací cesty. V neposlední řadě nesmíme zapomínat i na psychiku koně. Jistě jste už slyšeli o psychosomatické příčině nemocí u lidí. Platí to stejně u zvířat. Víme tedy, že na funkci imunitního systému se podílí i stres. Toto vše se musí u vyšetření vzít v potaz a zhodnotit.
Z tohoto výčtu sami vidíte, že předepsat jednoduše něco na dušnost bez prohlídky je nesmysl a nebo holá nezodpovědnost. Nečekejte proto, že vám nyní vysypu z rukávu seznam bylinek či homeopatik na léčbu dýchání vašeho koníka. Nicméně vás upozorním na možné nedostatky, jejichž odstranění může koni výrazně pomoci.
K napsání článku mě vede případ koně, kterého jsem vyšetřil před rokem v polovině září. Potíže trvaly dva až tři měsíce. Kůň byl dušný, měl výrazný poslechový nález, ale jinak na něm nebylo nic moc k vidění. Dostal na základě vyšetření EAD bylinné extrakty a homeopatika, která odpovídala naměřeným hodnotám a klinickým příznakům. Stav se normalizoval a potíže odezněly. Potíže se však vrátily letos koncem června, tedy zhruba ve stejné době jako loni. Znovu jsem provedl EAD diagnostiku a hodnoty se podobaly těm před rokem. Znamená to, že příčina potíží je vnější a je stejná jako loni. Ke změně ustájení koně nedošlo. Ke změně krmení také ne. Na pastvině, kam mají koně volný přístup, jsme neobjevili nic, co by mohlo být příčinou. Majitel ale řekl, že koním dělají problém ovádi, před kterými se schovávají do přístřešku. Sami se můžete přesvědčit, jak přístřešek vypadá. Tady je pár ilustračních fotografií.
Uvádím je se souhlasem majitele. Přístřešek je plný zaprášeného sena a pavučin, to vše víří sebemenší závan větru. Letitý prach a pavučiny s rozpadajícími se těly much jsou všude. Koně toto vdechují celý den, když se v parných dnech schovávají před obtížným hmyzem. Mouchy obsahují část žaludečních šťáv pavouků a jejich zbytky jsou toxické. Ve stáji jsou i vlaštovčí hnízda a na koně padá i trus vlaštovek a roztoči z jejich peří. To vše jsou alergeny, které koně dráždí a vyvolávají astmatické potíže. Tento stav je typický v letních měsících. To odpovídá i sezónnosti potíží. Kůň dostal po vyšetření opět bylinné extrakty a homeopatika a přístřešek byl vyčištěn.
Tedy platí, že i přístřešek může znamenat pro koně ohrožení a je mu třeba věnovat náležitou péči a hygienu. Možná se to někomu zdá přehnané, ale rozhlédněte se ve vlastní stáji, jestli nenajdete něco podobného. Vidím to často a nejen u dušných koní. Takovéto prostředí narušuje správnou funkci imunitního systému a to je pak příčinou celé řady onemocnění.
Dále jsem zažil koně, který stál v prasečím chlívku 2 x 3 metry. Ve vedlejším chlívku byla tři prasata a jejich kejda tekla žlábkem přes box koně.
Ten byl výrazě dušný, kašlal a měl stálý výtok hlenu z nosu. Po jeho přestěhování na pastvinu a detoxikaci od plísní potíže zmizely a v zimě, když se vrátil do boxu, se opět objevily. Odpověď, co bylo příčinou, si dejte sami.
Další podobný příběh prožíval koník západně od Prahy. Stál též v kůlně na dvorku. Boxík byl též 2 x 3 metry a sousedil s kurníkem asi 15-ti slepic. Kůň měl hlavu ven z boxu, ale vlastně stále nad výběhem slepic. Vedle dýchacích potíží měl i výrazné kožní problémy, kdy se mu na kůži dělaly velké boule ( 3 až 10 cm), které praskaly a mokvaly a vytékal z nich nažloutlý sekret. Problémem byla alergie na peří a roztoče od slepic. Léčen byl nejdříve antibiotiky a pak řadu měsíců kortikoidy. Tato léčba byla veterinářkou nakonec přerušena, aby nevznikl cushingův syndrom. Nicméně kortikoidy veterinářka vysadila nekorektně naráz, což pak po vysazení i mé léčby komplikovalo koni návrat do normálního života a měl abstinenční potíže. Já doporučil přestěhování koně na pastvinu a z dosahu slepic a nasadil jsem bylinné extrakty na regulaci imunitního systému, homeopatika a akupunkturu. Potíže odezněly, ale majitelka koně odmítla přestěhovat a tak se opět zase po vysazení léčby problémy vrátily. Další osud koně neznám.
Další případem je dušná kobylka ze severní Moravy. Na statku v maštalích pro dobytek byla ustájená řada koní. Čtvercový dvůr s mnoha vlaštovčími hnízdy a z nich visícími vlaštovkami, oběšenými na koňských žíních. To byl obraz stájí. Kobylka stála v přístěnku za stájemi s prašnou hlínou na podlaze a do ní hozeným senem. Shora byly díry na půdu se starým rozpadajícím se prašným senem, odkud při každém pohybu vzduchu padal prach z rozpadlého sena. Koně jsem vyšetřil, detoxikoval od plísní a doporučil pobyt na pastvině. Dýchací problémy zcela vymizely. Příčinou byly roztoči, senný prach, plísně a zbytky rozpadlých muších těl v pavučinách.
Mohu zmínit i příběh koně s kožními problémy na nohách na západ od Prahy. Při prohlídce zjištěno, že kůň je ustájen v režimu 12/12. Venku stojí ale sám a na ostatní koně nevidí. V boxu v bývalém kravíně má nad napaječkou několik vlaštovčích hnizd a z nich napadaný trus do vody. Podestýlka slaměná z plesnivé slámy a seno také s plísní. Přítomna vyšetření byla jak majitelka, tak ustajovatelka. Upozornil jsem na vlaštovky a na plísně a bylo mi řečeno, že to jsou přece jen koně. Co bych si prý představoval. Pro majitelku a její dceru to bylo blízko a tak ustájení nechtěly měnit. Koni jsem předepsal extrakty, ale nebyl, kdo by mu je pravidelně ráno a večer dával, a tak léčba nepokračovala. Myslím, že problémem bylo odloučení koně od stáda a kontaminace stání plísněmi a ptáky a nekvalitním plesnivým senem.
Ve stájích, kde mám koně já, jsme měli valacha s výraznou dušností a kašlem. Kůň byl v režimu 7/24. Dvakrát jsem ho vyšetřil, dělal jsem mu akupunkturu, měl bylinné extrakty a homeopatika. Vždy se zlepšil a potíže zmizely, aby se opět vrátily v neztenčené míře po vysazení léčby. Zjistil jsem, že příčinou dušnosti byla aviváž, používaná na podsedlovku, na bandáže a na deky. Majitelka toto konstatování nepřijala a řekla, že to je nesmysl a že deky pěkně voní a že aviváž koni nemůže škodit. Kůň měl ale potíže vždy po vyprání dek, což majitelka činila i několikrát měsíčně. Už u nás dávno není a tak o osudu koně nic nevím.
Dalším příběhem je celá stáj odkudsi ze západních Čech. Ano, celá stáj kašlala. Byl jsem tam celkem třikrát u tří různých koní. Potíže koní byly v závislosti na ročním období. Nakonec se ukázalo, že majitel měl chov pštrosů a slepic, ktreré byly proti převažujícímu větru a problémy nastaly vždy poté, co s drůbeží byl chovatel někde na výstavě. Proto ta sezónnost. Vždy přivlekl nějaké roztoče a infekce, které musel řešit a potíže se objevily následně i u koní. Koně jsme detoxikovali od plísní a parazitů a ustájili je jinde. Vidíte, že prohlídka místa pobytu koní je dost důležitá a je dobré pátrat. Někdy si připadám jako detektiv .
Jeden případ jsem už uvedl na svých stránkách. Šlo o dušného koně ze stájí kdesi u Jihlavy. Zajímavé bylo, že astmatický byl nejen kůň, ale i jeho majitelka. Kůň byl na pastvině, ale při zavedení do stáje začal mít astmatické příznaky, stejně jako jeho majitelka. Příčinou bylo plesnivé seno a jeho prach. Koně jsem vyšetřil, nastavil léčbu, doporučil pobyt venku na pastvině a změnu sena. Vše se podařilo a problémy ustaly. Nicméně jsem si odvezl vzorek sena a otestoval ho na svém naprosto zdravém valachovi. Testování umožňuje přístroj EAD a výhodou je, že se to děje přes testovací voštinu diagnostického přístroje. Koni tedy nemusím kontaminované seno přímo podat. Původní naprosto normálové hodnoty se po vložení sena na voštinu změnily na patologické, stejně jako u vyšetřovaného nemocného koně. Po odstranění sena se vrátily k normálu. Stejně jsem to provedl se svojí zdravou asistentkou. Normálové metody se změnily na patologické při vložení sena na voštinu přístroje a zase se vrátily k normálu po jeho odstranění. To zcela přesvědčivě znamená, že plísně v seně byly příčinou astmatických záchvatů jak koně, tak majitelky. Tedy velký pozor na seno. Jsou koně, kteří plesnivé seno nemohou a platí to i o slaměné podestýlce.
Takových případů bych našel ještě hodně, ale plyne z toho ponaučení, že dušnost koní souvisí jak s imunitním systémem, tak vzniká i chybami v ustájení a ve žrádle. Plesnivé seno a cukry v granulích a potravních doplňcích vždy stav zhoršují. Opět platí, že méně je velmi často více. Znovu upozorňuji na vznik zdravotních problémů v souvislosti se složením stáda, se stádovými zvyklostmi a partnerskými vztahy koní. Psychosomatiku by měl ale řešit zkušený homeopat. Nedoporučuji nic jen tak zkoušet. Ostatně to platí i o bylinách. Není pravda, že se s nimi nedá nic zkazit. To tvrdí jen ti, kteří jim nerozumí. Podobně bychom se mohli bavit i o dalších onemocněních koní a zvláště o kožních alergických problémech, měsíční slepotě, otocích končetin a tak dále.
Nejnovější komentáře